Nad střední Evropu se od severozápadu nasunul střed tlakové výše, jíž Němci přisoudili jméno Martin a která původně byla nad Britskými ostrovy. Tím, jak se trochu posunula k jihovýchodu, uvolnila místo relativně hlubokým tlakovým nížím nad Atlantickým oceánem. Jedna prošla kolem Irska, kam přinesla silný vítr, který dosáhl v nárazech rychlosti přes 100 km/h. Větrno však bylo také ve Skotsku, kde čelili poryvům o síle až přes 130 km/h.
Na stanicích Belmullet, Mace Head i Malin Head na irském západním a severním pobřeží byl naměřen náraz větru 101 km/h. Jinde na ostrově byly naměřeny nárazy většinou mezi 75 až 95 km/h. Například v Dublinu 72 km/h, a to v ranních a dopoledních hodinách. V Belfastu odpoledne 78 km/h. Na opačné straně ostrova, v Corku, nad ránem 94 km/h a nedaleko Corku, na stanici Roches Point, v devět hodin 97 km/h. Hlouběji ve vnitrozemí jeden z nejsilnějších nárazů naměřila stanice v severní části hrabství Tipperary (90 km východně od Atlantického oceánu), a sice 83 km/h.
RELATIVNĚ HLUBOKÁ TLAKOVÁ NÍŽE Z POHLEDU DRUŽICE AQUA (8. 3. 2022) | ZDROJ: NASA
U nás zpravidla bývá největrněji na vrcholcích Krkonoš (a Českého středohoří), na Britských ostrovech na hřebenech skotských hor (Skotské vysočiny). V pohoří Cairngorms (1 245 m n. m.) foukalo rychlostí až 134 km/h, na hoře Cairnwell (933 m n. m.) až 138 km/h. V nížinách čili v polohách pod 400 m n. m. na tom byli nejhůře na jihu skotských Vnějších Hebrid. Na jedné z tamních stanic (10 m n. m.) foukalo rychlostí až 115 km/h. Na severu Vnějších Hebrid, respektive v hlavním městě Stornoway, stěží padla hranice 50 km/h (v maximu 52 km/h). V největším skotském městě, Glasgow, měl vítr až 70 km/h.
V ANGLII BYL MDŽ MNOHEM KLIDNĚJŠÍ, DÍKY ZADNÍMU OKRAJI MARTINA | ZDROJ: METEOCIEL
Slunečná, k ránu mrazivá budoucnost
Předpověď počasí pro Českou republiku je poměrně monotónní. Důvodem je stabilní tlaková výše se středem nad východní Evropou. S malou oblačností a kontinentálním prouděním však budou souviset větší teplotní amplitudy, jinými slovy citelné rozdíly mezi nočními minimy a denními maximy.
Letošní Mezinárodní den žen byl mrazivý – nejvíce v Jizerských horách. Tam teplota klesla pod -20 °C. Později pak vystoupala na 3 °C. Ale současně docela teplý, hlavně ve Středočeském a Ústeckém kraji, kde na několika místech rtuť teploměru zamířila k hranici 10 °C. Třeba v Lounech zaznamenali 9,3 °C, přičemž teplotní amplituda byla 13,3 °C. V Ústí nad Labem bylo maximem 10,4 °C, teplotní amplituda proto byla 14,7 °C. I v Roztokách (u Prahy) byl rozdíl mezi nejnižší ranní a nejvyšší odpolední teplotou 15 °C, přesněji řečeno 14,6 °C (tři hodiny po poledni až 9,7 °C).
Pražské Klementinum zatím nejmrazivější 8. březen prožilo v roce 1785, kdy teploměr ukázal -23,0 °C. Naopak zatím nejteplejším 8. březnem je 8. březen 1864, tehdy bylo 18,1 °C. Minimálně do roku 2023 se v tomto ohledu nic nezmění. Ani co se týče -23,1 °C z 9. března 1785 a 16,5 °C z 9. března 1864.
