V úterý až 5 °C, ve středu až 8 °C, ve čtvrtek až 9 °C. V nížinách se v prvních dnech posledního zimního měsíce zima příliš nepředvedla. Takové teplo nebylo ani na mnoha místech jihovýchodní Evropy. Stačí se podívat na středeční nejvyšší odpolední teploty: Burgas 0,8 °C, Soluň 5,6 °C, Istanbul 7,8 °C atd. Do Česka středa přinesla až 8,0 °C, konkrétně do Doksan (2. února 2002 bylo až 14,2 °C). Ovšem ve výše položených oblastech Čech, Moravy a Slezska první únorové dny působily jiným dojmem. Jednak díky teplotám, ale především kvůli sněhové pokrývce, která (značně) narostla.
1 milimetr srážek = 1 litry vody na 1 metr čtvereční = 1 000 000 litrů vody na 1 kilometr čtvereční. Ale v zimním období též platí, že 1 milimetr srážek = 1 centimetr nového sněhu (zpravidla). 1. února 2022 na Dvoračkách, mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem, spadlo 38 milimetrů srážek, 2. únor 2022 přidal dalších 39 milimetrů srážek, ale při teplotách většinou kolem 2 °C. Druhý nejvyšší srážkový úhrn byl 1. února naměřen na Filipově Huti, a sice 27 milimetrů, 2. února potom na Labské boudě, a sice 36 milimetrů.
V ÚSTÍ NAD LABEM V NOCI NA 2. ÚNORA RTUŤ TEPLOMĚRU NEKLESLA POD 3,8 °C, COŽ ZNAMENÁ, ŽE PROŽILO TEPLEJŠÍ NOC NEŽ TŘEBA ITALSKÁ MĚSTA BENÁTKY A PISA (AŽ 0,0 °C)
Od pondělí přibyly desítky centimetrů sněhu. Například poblíž krušnohorské Rolavy leželo 31. ledna 0,43 metru, 3. února 0,83 metru (+40 centimetrů). Na Jizerce bylo 31. ledna 0,69 metru, 3. února rovný 1 metr (+31 centimetrů). Pec pod Sněžkou hlásila 31. ledna 0,36 metru, 3. února 0,63 metru (+27 centimetrů). Lysá hora měla 31. ledna 0,69 metru, 3. února 1,05 metru (+36 centimetrů). Plechý byl 31. ledna na 87 centimetrech, 3. února na 116 centimetrech (+0,29 metru).
Nejzasněženějším místem byl česko-německý Blatný vrch (1 368 až 1 376 m n. m.), a to se sněhovou pokrývkou o výšce 1,62 metru. Blatný vrch se nachází přibližně 7 kilometrů jihozápadně od Modravy.
DUCH VÁNOC JEŠTĚ ŽIJE – ŽACLÉŘSKÉ NÁMĚSTÍ V NOCI NA 3. ÚNORA | ZDROJ: HUMLNET
Silný vítr znovu udeřil
Během úterního dne začalo zesilovat severozápadní proudění, a to mezi tlakovou níží postupující přes Skandinávii a Baltské moře do východní Evropy a tlakovou výší nad jihozápadní Evropou.
Na Milešovce byly zaznamenány poryvy o síle okolo 105 km/h. Teploměr ukazoval -1 °C, čili pocitová teplota klesla až k -12 °C. V Nové Vsi v Horách v okrese Most v nárazech dosáhl rychlosti okolo 90 km/h, v Kopistech u Mosteckého jezera okolo 70 km/h. Na Klínovci měl v maximu okolo 80 km/h. Podobné hodnoty ale zaznamenaly i pražské stanice: Praha-Libuš 54 km/h, Praha-Kbely 65 km/h, Praha-Ruzyně 72 km/h, Praha-Karlov 76 km/h. Hranice 70 km/h byla dosažena mimo jiné na stanici v brněnských Tuřanech.
Na Sněžku se vrátil orkán – Poláci zaznamenali až 155 km/h, na české straně (na Poštovně) se maxima pohybovala okolo 140 km/h (polský anemometr je o něco výše, nemluvě o tvaru samotné budovy).
SE SILNÝM VĚTREM SOUVISELA TVORBA ZÁVĚJÍ (NEJEN VE STUDENCI) | ZDROJ: JITKA MOLČIKOVÁ
