V našich zeměpisných délkách a šířkách není zcela běžné, aby v poslední den meteorologického jara, 31. května, rtuť teploměru klesla pod bod mrazu. Ostatně, např. v Teplicích za poslední půlstoletí nenaměřili méně než 3 °C (resp. 3,2 °C, a to v roce 1997). Pražské Klementinum zatím nejchladnější 31. květen prožilo před 157 lety. Tehdy, 31. 5. 1864, bylo 3,8 °C. Noc z neděle na pondělí byla v České republice (popravdě ve velké části Evropy) teplotně podprůměrná a do Čech přinesla až -7 °C.
Počasí ve střední Evropě bylo pod taktovkou dvou tlakových útvarů – vcelku rozsáhlé tlakové výše se středem u norského pobřeží a výškové tlakové níže jihovýchodně od našeho území. To je důvod, proč v Německu a obecně v západní polovině střední Evropy převládala jasná obloha, zatímco na východě bylo oblačnosti podstatně více. Nicméně severovýchodní proudění se týkalo všech středoevropských zemí.
CUMULY A STRATOCUMULY DOMINOVALY PONDĚLNÍ ODPOLEDNÍ OBLOZE
Chladné ráno prožili lidé na Liberecku. Přímo v Liberci zaznamenali 1,0 °C, tzn. jen o 1 °C více než v roce 1943, s tím, že teploměr ukázal rovný 1 °C také ve Stráži nad Nisou. Stanice v severočeských Doksanech zaznamenala 1,1 °C, což je velmi podprůměrná hodnota. Vlastně nižší, než jaká byla zaznamenána v roce 1994, a to o 0,9 °C. Ani na šumavském Churáňově nebylo tak chladno jako na Liberecku a Litoměřicku (1,7 °C). Českobudějovická stanice hlásila v minimu 2,0 °C, což znamená, že letošní 31. květen byl o dvě desetiny stupně Celsia chladnější než v roce 1943. Na ruzyňské letiště pondělní ráno přineslo 2,2 °C, ale minimum z 31. května 1997 odolalo. Činí 0,9 °C.
VE VARECH TEPLOTA KLESLA K 0,4 °C – ZÁZNAM Z 31. 5. 1994 SICE ODOLAL, ČINÍ -0,6 °C, ALE ANI V NEJSEVERNĚJŠÍM MĚSTĚ NA ZEMI, LONGYEARBYENU, NEBYLA TAKOVÁ ZIMA
Mrazivý jihozápad
Karlovy Vary nebyly jediným místem, kde se teplota přiblížila nule. Třeba ve Frymburku u Lipna klesla na 0,4 °C, stejně jako v Karlových Varech. V Lipně nad Vltavou bylo tepleji, 2,1 °C, naopak ve Vyšším Brodě byla minimální teplota o 0,1 °C nižší než ve Frymburku, tj. 0,3 °C. Takzvaný mrazový den málem prožili v Janově. Nikoli v Janově italském, nýbrž jihočeském. Teploměr tam ukázal 0,1 °C.
Mrazový den v pravém slova smyslu se týkal hlavně šumavských mrazových kotlin. V Řasnici krátce po východu slunce měli -2 °C, ve Volarech se chvíli před východem slunce dočkali -3 °C. Na Březníku byla dosažena hranice -5 °C. Na Horské Kvildě a Rokytské slati bylo kolem -6 °C, přičemž kolem -6 °C bylo i na západě Krušných hor (Jelení, Rolava). K vůbec nejchladnějším místům patřila šumavská Jezerní slať, a to s -7 °C.
