A je tady léto – meteorologické, které trvá od 1. června do 31. srpna (pod rovníkem od 1. prosince do 28. až 29. února). V jeho prvních dnech se dočkáme nárůstu teplot. Nejen odpoledních, ale i nočních, které v uplynulých nocích klesaly až pod -5 °C s tím, že dost nízké byly i v nejnižších polohách, kde se i blížily rekordům. Ani přes den však nebyly příliš vysoké, mnohde byly nižší než za polárním kruhem. A platilo to i dnes, byť už spíše sporadicky (např. v 16 hodin Ašský výběžek hlásil 17 °C, zatímco severní Finsko a Norsko 20 až 22 °C). Kdy zažijeme letošní druhý tropický den, je prozatím nejisté (prvním byl pátek 20. května, který na stanice ČHMÚ přinesl až 31,1 °C).
PRVNÍ TŘICÍTKY TOHOTO ROKU ZASTÍNILY VELMI INTENZIVNÍ BOUŘKY (SUPERCELY) A PŘI TÉTO „BESTII“ BYL V PLZNI REGISTROVÁN NÁRAZ VĚTRU AŽ OKOLO 130 KM/H | ZDROJ: JIŘÍ PSOHLAVEC
Nejnižší teploty dnešního rána byly naměřeny v mrazových kotlinách v Jizerských horách, na západě Krušných hor a na Šumavě (Jizerka, Rolava, Rokytská slať…), a to kolem -5 až -6 °C. K nejchladnějším zákoutím našich hor patřilo okolí šumavské Jezerní slati. Kvilda-Perla před šestou ranní hlásila -5,6 °C. V rámci velkých měst byla jedna z nejnižších hodnot naměřena v Liberci, a sice 2,0 °C. Před 79 lety, tj. v noci na 31. května 1943, v Liberci teplota klesla k 0,0 °C. Mohl za to vpád arktického vzduchu (přes Skandinávii po přední straně tlakové výše). V Hradci Králové tenkrát naměřili 1,1 °C.
SLUNCE V POSLEDNÍCH KVĚTNOVÝCH DNECH VYCHÁZELO MEZI 4:45 (BUKOVEC) AŽ 5:10 (KRÁSNÁ), OTUŽILCI (A LOVCI MRAZŮ) SI PROTO MUSELI PŘIVSTAT
Studená neděle
Mezi tlakovou níží nad severovýchodní Evropou a tlakovou výší mezi Britskými ostrovy a Islandem o víkendu 28. až 29. května do střední Evropy pronikl chladný vzduch. Hřebeny hor, hlavně Krkonoš, ale i Šumavy, pokryl bílý poprašek, třebaže jen na chvíli. Ještě během sobotního večera se na skoro celém území Česka vyjasnilo, a proto rtuť teploměru mohla zamířit relativně hluboko pod nulu. Na stanici Kvilda-Perla byla v úvodu nautického rozbřesku zaznamenána teplota -6,5 °C, podobně to vypadalo i na Horské Kvildě.
POPRAŠEK CESTOU NA ŠUMAVSKÝ BŘEZNÍK V PONDĚLÍ RÁNO | ZDROJ: WELOVEŠUMAVA
Mrazový den v neděli málem prožily i Karlovy Vary, které naměřily až 0,0 °C. Nechybělo tedy mnoho k překonání minima -1,2 °C z 29. května 1996. V Přibyslavi teploměr ukázal až 0,3 °C, to znamená jen o 1,5 °C více než 29. května 1990 (29. května 1996 bylo minimem 2,7 °C). Pod 1 °C teplota klesla také v Ústí nad Orlicí (až na 0,9 °C), takže rekord -0,6 °C z 29. května 1990 odolal. Rekord z 29. května 1990 odolal také v Doksanech, a to -0,1 °C. Letošní 29. květen srazil rtuť teploměru „pouze“ k 2,2 °C.
Za teplem na (dálný) sever
Nedělní nejvyšší denní teploty byly daleko pod hranicí letních 25 °C. V Praze-Libuši teplotní křivka nepřekročila 16,2 °C (stejně jako v Pardubicích), v Ústí nad Labem 15,5 °C, v Liberci 14,2 °C, v Českých Budějovicích 14,1 °C, v Karlových Varech 12,6 °C atd. Na severu Skandinávie bylo větší teplo. Dobrým příkladem může být pětitisícové město Haparanda (Švédsko), které leží asi 80 km jižně od polárního kruhu. Tam měli až 22,7 °C. Tepleji než v Českých Budějovicích nebo v Praze bylo také v polární části Skandinávie. Příkladem norské Tromsø se dočkalo 17,7 °C. Většina stanic ve Finsku naměřila více než 17 °C, resp. nejčastěji 17 až 20 °C.
