Bouři Ulli doprovodil vítr o síle orkánu

06. 04. 2021
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 6.4.2021 21:53
ǀ
Lukáš

Z léta do zimy. Ještě před několika dny odpolední teploty stoupaly až k 27 °C. Stačila ale změna směru větru a v úterý ráno se v hlavním městě i jiných koutech republiky probudili do mrazivého a zároveň zasněženého rána. O návrat zimy se postaral vpád chladného, původem arktického vzduchu, k němuž došlo zejména kvůli rozsáhlé tlakové níži, které v Německu přiřkli jméno Ulli. Ale nemalou roli sehrála i tlaková výše, v Berlíně pojmenovaná Peggy, která přispěla k tomu, že vítr dosahoval rychlosti až přes 120 km/h.

 

ÚTERNÍ JITRO V ČERNOŠICÍCH U PRAHY, KDE NAMĚŘILI AŽ -3,2 °C | ZDROJ: RAĎ OUS

 

SNÍH O VELIKONOCÍCH ZASYPAL MJ. POTŮČKY V KRUŠNÝCH HORÁCH | ZDROJ: JELEN DIVOKÝ

 

Ve středu anticyklóny Peggy, který se v pondělí nacházel asi 500 km jižně od islandského Reykjavíku, se hodnoty atmosférického tlaku pohybovaly okolo 1040 hPa. Naopak ve středu cyklóny Ulli, který se v pondělí nacházel nad severní Skandinávií, se hodnoty atmosférického tlaku pohybovaly kolem 965 hPa. Rozdíl 75 hPa je docela markantní. A čím větší je rozdíl, tím více fouká. Není tím pádem divu, že nejen v Česku udeřil orkán.

 

PONDĚLNÍ STUDENÁ FRONTA NAD STŘEDNÍ EVROPOU | ZDROJ: NASA

 

Bouřlivé hřebeny Krkonoš

Na naší nejvyšší hoře byly v dopoledních hodinách zaznamenány nárazy větru mezi 35 až 36 m/s, tj. mezi 125 až 130 km/h. Na polské straně Sněžky měl vítr 34 až 35 m/s, tzn. 120 až 125 km/h. To odpovídá poslednímu, dvanáctému stupni Beaufortovy stupnice. Na Milešovce byl večer zaznamenán náraz větru 23 m/s (83 km/h), odpoledne na ruzyňském letišti až přes 20 m/s (přes 72 km/h). V osmém největším českém městě, Hradci Králové, měl vítr v nárazech sílu až okolo 19 m/s (68 km/h) a v nedalekých Pardubicích, desátém největším českém městě, čelili nárazům o síle až 17 m/s (60 km/h).

 

I V KLADNĚ ČELILI NÁRAZŮM O SÍLE AŽ 17 M/S (60 KM/H) | ZDROJ: PETRA KUPCOVÁ

 

 

Neklid i za hranicemi

Výrazný tlakový gradient nad Evropou pocítili také Němci či Nizozemci, ze severských národů hlavně Dánové a Norové. Padaly dokonce rekordy. Např. v německém Bremerhavenu naměřili až 30 m/s (108 km/h), což je v rámci 5. dubna nejvíce od roku 1949. Překonán byl rekord 23 m/s (83 km/h) z roku 1989. V Amsterdamu bylo naměřeno až 22 m/s (79 km/h), dosavadní rekord na 5. duben pocházel z roku 1972 a činil necelých 20 m/s (70 km/h). Norské pobřeží vítr bičoval rychlostí až kolem 125 km/h a hranice 120 km/h byla pokořena i na dánských Faerských ostrovech a kromě toho na skotském ostrově Fair. Tamní stanice v 6 hodin naměřila 121 km/h.

 

MAXIMÁLNÍ NÁRAZY VĚTRU [KM/H] NA VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ | ZDROJ: METEOCIEL

Mohlo by Vás zajímat

VYSVĚTLENÍ ǀ 7.12.2023

Oblačný útvar comma, o co se vlastně jedná?

SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 29.9.2023

Jaké radarové polarimetrické veličiny používáme a k čemu nám slouží?

BOUŘKY,SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.3.2023

Jak číst informace o radiálních rychlostech z meteorologických radarů?

AKTUÁLNĚ,BOUŘKY,FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.2.2023

První letošní supercela se vyskytla na jižní Moravě