Hranice orkánu, jak ji definuje Beaufortova stupnice, je 118 km/h (33 m/s). Některé státy u Baltského moře zasáhl orkán o síle až kolem 125 km/h (35 m/s), ale na našem území měl sílu až kolem 150 km/h (42 m/s). S orkánem se potýkalo také Norsko. Naopak na Britských ostrovech panoval klid, protože je „chránila“ tlaková výše, která se o víkendu rozšíří do střední Evropy. Němečtí meteorologové jí dali jméno Erich. S tlakovou výší nad Britskými ostrovy numerické modely počítají i v průběhu celého příštího týdne. Co to znamená pro nás? Severozápadní proudění.
- Na západním pobřeží estonského ostrova Vilsandi, který je čtyřikrát menší než Kladno (s rozlohou necelých 9 km²), byl v 19 hodin zaznamenán poryv 122 km/h (34 m/s), což byl největší extrém v rámci celého Estonska. Na okolních ostrovech (Hiiumaa, Ruhnu, Saaremaa) byly poryvy slabší, většinou mezi 70 až 100 km/h (19 až 28 m/s).
- I v sousedním Lotyšsku nejvíce foukalo na západě, a to v přímořském městě Ventspils. Tamní stanice, ta, která se nachází přímo u Baltu, ve 20:00 zaznamenala hodnotu 119 km/h (33 m/s). Na stanici na ventspilském letišti, které je od Baltu vzdáleno asi 2,5 km, byla zaznamenána hodnota „jen“ kolem 105 km/h (29 m/s).
- Ze švédských ostrovů bylo hlášeno až 123,8 km/h (34,4 m/s), z hlavního města Švédska Stockholmu 50 až 70 km/h (14 až 19 m/s), a to během noci, kdy rtuť teploměru klesla z 5 °C na -4 °C a déšť přešel ve sněžení. Stanice na ostrově Gotska Sandön hlásila až 148 km/h (41 m/s), tento údaj však budou švédští meteorologové ověřovat.
NÁSLEDKY SILNÉHO VĚTRU VE VENTSPILSU | ZDROJ: VENTSPILS KOMUNĀLĀ PĀRVALDE
Proč nejen v pobaltských státech panovalo tak bouřlivé počasí? Důvod je prostý – přechod celkem hluboké tlakové níže (980 až 975 hPa), kterou na Svobodné univerzitě v Berlíně pojmenovali Ida. Pocítila ji však celá Skandinávie, nadto Bělorusko, Rusko či Ukrajina, v neposlední řadě my, Němci, Poláci i Slováci.
DRUŽICOVÝ SNÍMEK (STŘEDU) TLAKOVÉ NÍŽE IDA | ZDROJ: LVĢMC
V Čechách vítr dosáhl v nárazech rychlosti až 151 km/h (42 m/s), a sice na Sněžce-Poštovně. Na polské straně Sněžky povětrnostní podmínky nebyly o moc lepší. Třeba hodinu před polednem byl na polském anemometru naměřen náraz větru o rychlosti 144 km/h (40 m/s). Na Labské a Luční boudě se maximální rychlost nárazů větru pohybovala v rozmezí 83 až 97 km/h (23 až 27 m/s).
Stanice na Milešovce (831 m n. m.) v poledne naměřila náraz o síle 101 km/h. Teploměr v tu chvíli ukazoval -4,2 °C, z čehož vychází pocitová teplota přibližně -17 °C. Ve shodnou dobu naměřila stanice v Ústí nad Labem náraz o síle 86 km/h, a to při teplotě -0,4 °C, a tak pocitová teplota činila plus minus -11 °C. Když už hovoříme o pocitové teplotě, tak na slovenském Lomnickém štítu v 19 hodin činila zhruba -41 °C, jelikož na teploměru bylo -20,1 °C a na anemometru 112 km/h.
V nížinách byl jeden z nejsilnějších nárazů větru pozorován v Praze-Ruzyni, a to 79 km/h (22 m/s).
