Proč nemůžeme zničit hurikán atomovou bombou?

22. 7. 2019
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 23.7.2019 17:52
ǀ
Zuzana Peštová

Přibližně od června do konce listopadu trvá každoročně v severním Atlantiku hurikánová sezóna. V roce 2018 se zde vyskytlo 8 hurikánů a celkové škody přesáhly 50 miliard dolarů. Hurikánová sezóna o rok dřív byla ještě ničivější – 10 hurikánů, z nichž 6 bylo velmi silných, způsobilo nejvyšší škody v historii – přes 294 miliard dolarů.

Hoďte na hurikán jadernou bombu!

Kvůli tomu, jak obrovské škody hurikány v Americe způsobují, mnoho lidí přemýšlí o tom, jak by se takový hurikán dal zničit. Jednou z nejčastějších otázek, kterou v souvislosti s ničením hurikánů dostává americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) je: Proč nemůžeme hurikán zničit atomovou bombou?

Zdroj: nationalinterest.org

První problém s jadernými bombami jsou nebezpečné radioaktivní částice, které po svém výbuchu bomby zanechají ve vzduchu. Pokud bychom tedy chtěli zkoušet ničit hurikán jadernou bombou, je třeba uvažovat kam se tento vzniklý jaderný spad bude po výbuchu přesouvat.

Na obou stranách rovníku vane tzv. pasátové proudění, jehož převažující směr je z východu na západ jak můžete vidět na obrázku níž. Právě toto proudění hurikány unáší k západu k pevnině a toto proudění by tak na pevninu odneslo i radioaktivní spad z jaderné bomby, kterou bychom nechali vybuchnout nad mořem v místě hurikánu. Radioaktivní spad by pak na pevnině napáchal mnohem horší škody než samotný hurikán – zatímco škody po hurikánu se dají relativně rychle opravit, radioaktivní látky by přírodu a lidské zdraví na místě mohly ovlivňovat klidně desítky let a pravděpodobně by způsobily mnohem více obětí na životech a dlouhodobých zdravotních problémů než původní hurikán.

Převládající směry větrů v různých oblastech. Žlutě a hnědě je zobrazeno tzv. pasátové proudění, které nejen hurikány unáší směrem na západ. Zdroj: wikipedia.org

Neskutečné množství energie

Pokud odhlédneme od problému s radioaktivním spadem, hlavní problém ničení hurikánů jadernými bombami by bylo množství energie potřebné k přemožení obrovské energie hurikánu.

Hurikán svou energii získává díky teplému moři, nad kterým vzniká silný výpar. Když se pak vodní pára přemění na oblačnost, uvolní se velké množství energie. Tím se ohřívá okolní vzduch, který stoupá a dále posiluje tvorbu hurikánu. O jednotlivých stádiích vzniku hurikánu si přečtěte zde.

Zdroj: atlasobscura.com

Hurikán může uvolnit 5 až 20*1013 wattů tepelné energie. Z tohoto množství se pak méně než 10 % promění na mechanickou energii větrů, které v hurikánu vanou. Celkové množství uvolňující se tepelné energie odpovídá tomu, jako by v hurikánu každých 20 minut vybuchla jaderná bomba o síle 10 megatun.

I pokud bychom jadernými bombami zvládli tuto energii přeprat, naše problémy by tím neskončily – s každým výbuchem bomby by vznikla obrovská tlaková vlna, která by se rychlostí o něco větší než rychlost zvuku šířila z místa výbuchu a mohla by způsobit škody na majetku i na životním prostředí.

Zdroj: s.w-x.co

Výbuch ani následná tlaková vlna by navíc nezměnily hodnoty atmosférického tlaku uprostřed hurikánu. Zatímco běžně se tlak pohybuje kolem 1000 hPa, uprostřed nejsilnějších hurikánů tato hodnota klesá přibližně na 900 hPa. Atmosférický tlak je dán tíhou vzduchu, který se nad daným místem nachází – při tlaku 1000 hPa na každý metr čtvereční shora tlačí kolem 10 000 kg vzduchu, ale ve středu silných hurikánů je to jen 9 000 kg. Pokud bychom tedy nejsilnější hurikán (hurikán kategorie 5), chtěli změnit na slabší hurikán kategorie 2, museli bychom v oku hurikánu nad každý metr čtverečný přesunout 500 kg vzduchu, což by pro průměrné oko hurikánu s průměrem 40 km znamenalo přesunout půl miliardy tun vzduchu, aby se atmosférický tlak dostatečně zvýšil a hurikán zeslábl.

Oko hurikánu, zdroj: esa.int/spaceinimages

Pokud bychom chtěli tropické deprese a bouře (viz článek o vzniku hurikánů) bombami ničit ještě než se z nich stanou přímo hurikány, bylo by to velmi energeticky náročné a neefektivní. Tropických depresí a podobných poruch se totiž v Atlantiku každoročně vytvoří kolem 80, jen ale průměrně z 5 až 10 z nich pak vznikne hurikán a zatím nejsme schopni předem přesně předpovědět kdy hurikán vznikne a kdy ne. Pokud bychom měli preventivně ničit vše, z čeho by mohl vzniknout hurikán, bylo by to velmi nákladné a navíc by se vždy vyskytly další výše popsané problémy.

 

Zdroj: aoml.noaa.gov

Mohlo by Vás zajímat

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 13.10.2019

Začátek týdne bude jasný a teplý, ve středu přibude oblačnosti i srážek

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 12.10.2019

V neděli na jihu Čech naměříme až 26 °C

FOTOGRAFIE,ZE SVĚTA ǀ 11.10.2019

Spojené státy ochromila mimořádná zimní bouře

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 11.10.2019

O víkendu bude v Čechách tepleji než na Moravě, naměříme až 25 °C