Víte jak vzniká déšť?

26.12.2007 10:41 | Autor: Dagmar Honsová

Když se podíváte na oblohu, po většinu času na ni uvidíte více či méně oblaků. Oblaka a déšť jsou výsledky fyzikálních procesů v atmosféře. Nelekejte se, i když existují složité fyzikální vzorce popisující, co se s vodou v atmosféře děje, vše je vlastně jednoduché.
Vzduch vždy obsahuje určité množství vodní páry. Ta sice není vidět do té doby, než se z ní stanou malé vodní kapky, ale rozdíly v relativní vlhkosti vzduchu všichni dobře známe a pociťujeme. Důležité je, že čím je vzduch teplejší, tím více vody ve formě vodní páry je schopen pojmout. Pokud je tato jeho schopnost překročena, pak dochází ke kondenzaci kapek.
Určitě jste si již mnohokrát všimla, že se Vám třeba při vaření zamlžila okna. To je výsledkem kondenzace vodní páry. Na chladnějším okenním skle se sráží malé kapky vody, a k něčemu podobnému dochází i ve vzduchu. K tomu, aby mohly drobné kapky vzniknout, potřebují takzvaná kondenzační jádra – místo na okně se molekuly vody shlukují na mikroskopických částicích prachu. V každé dešťové kapce tak vlastně naleznete zrnko prachu. Příjemný vlhký vzduch po dešti se nám tak dobře dýchá mimo jiné i proto, že jsou z něj vymyty prachové částice.
Vzniklé kapky jsou velmi malé, proto se ve vzduchu udrží a ještě nepadají k zemi. Mohou však zmrznout a změnit se na malé ledové krystalky. To proto, že teplota vzduchu s výškou rychle klesá, a tak i v létě je ve výšce několika kilometrů nižší než 0 °C. Ledové krystalky a vodní kapky do sebe ve vzduchu narážejí a shlukují se a rostou. Jejich růst podporuje jeden zajímavý mikrofyzikální jev: větší kapka totiž dokáže „nasát“ menší kapky v okolí. Je tomu tak proto, že vzduch těsně okolo jejího povrchu je sušší než u povrchu malých kapek a příroda se snaží tento rozdíl vyrovnat a malá kapka se vlastně vypaří do té větší. Podobný jev funguje také mezi ledovými krystalky, které na stejném principu „nasávají“ vodní kapky ze svého okolí.
Větší kapky a krystalky jsou již ve vzduchu vidět ve formě oblaků. Zajímavé je, že s výjimkou nízké oblačnosti v oblacích převládají spíše ledové krystalky nad vodními kapkami.
V atmosféře často dochází k výstupným pohybům, které jsou schopny kapky až do určité velikosti ve vzduchu udržet. Teprve, když kapky a ledové krystalky vzrostou nad tuto mez, začnou vypadávat k zemi. Ledové krystalky přitom v teplejším vzduchu blíže k zemskému povrchu tají, mění se na dešťové kapky a vzniká déšť.
V přírodě probíhá množství mikroskopických procesů, které málokdy vnímáme, ale jejichž výsledky každodenně pociťujeme na vlastní kůži. Až Vás někde venku zastihne májový deštík, vzpomeňte si na to, že se za ním skrývá dlouhá a zajímavá cesta vodních částeček atmosférou.

Sdílejte článek: FacebookTwitter

O VÍKENDU UŽ S DEŠNÍKEM

O VÍKENDU UŽ S DEŠNÍKEM

O víkendu už začneme sluneční brýle vyměňovat za deštníky. Počasí...

POTŘETÍ LÉTO V SEGEDÍNĚ

POTŘETÍ LÉTO V SEGEDÍNĚ

Včera, předevčírem i předpředevčírem se v maďarském Segedíně, jehož...

REKORDY NA 21. ŘÍJEN

REKORDY NA 21. ŘÍJEN

Na sobotu 21. října připadají z měření Praha-Klementinum následující...


PROMOČENÝ BUNDABERG

PROMOČENÝ BUNDABERG

Střední úhrn srážek za měsíc říjen je v Bundabergu...

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ V pátek bude jasno až polojasno,...

IVANOFRANKIVSKÉ DUO A DEKA ANO VS. DEKA NE

IVANOFRANKIVSKÉ DUO A DEKA ANO VS. DEKA NE

Ivanofrankivské duo: Město jménem Ivano-Frankivsk se nachází na západě Ukrajiny,...


VYHLÍŽENÉ MONSTRUM JMENUJÍCÍ SE LAN

VYHLÍŽENÉ MONSTRUM JMENUJÍCÍ SE LAN

Ve Filipínském moři, odhadem 1 000 km východně od bezmála...

REKORDY NA 20. ŘÍJEN

REKORDY NA 20. ŘÍJEN

Na pátek 20. října připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

17. ŘÍJEN, NEJPOZDNĚJŠÍ LETNÍ DEN VE VRATISLAVI

Ropice v Moravskoslezském kraji a Vratislav v západním Polsku...