Barevné záření atmosféry, které pouhým okem neuvidíte

13. 2. 2019
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 14.2.2019 11:43
ǀ
Zuzana Peštová

Airglow (někdy také nightglow) bychom správně česky mohli nazývat jako světelné záření atmosféry. Jedná se o slabé záření atmosféry, které ve dne kvůli silnějšímu záření Slunce nemůžeme pozorovat. I v noci je airglow ale pouhým okem většinou nepozorovatelné a k jeho zaznamenání je potřeba noční oblohu vyfotografovat.

Proč atmosféra září?

Hlavní příčinou záření atmosféry je ultrafialové záření ze Slunce a částečně také kosmické záření. Díky nim dojde k tzv. ionizaci atomů a molekul atmosféry, které pak přebytečnou energii vyzařují na různých vlnových délkách podle druhu prvku.

Autor fotografie: Dave Lane

Jaké můžeme pozorovat barvy?

Nejčastější barva airglow je červená. Tu vidíme, pokud v atmosféře dochází k reakcím hydroxylových radikálů OH (ve výšce kolem kolem 90 km) nebo k reakcím atomů kyslíku (ve výšce 150 až 300 km). Druhou nejčastější barvou je zelená, která také vzniká při reakcích atomu kyslíku, ale tentokrát ve výšce kolem 100 km. Mezi výjimečné barvy patří žlutá a modrá, objevující se ve výšce kolem 95 km. Modrá vzniká z reakcí molekulárního kyslíku a žlutá z atomů sodíku, které se do atmosféry dostávají z meteoroidů. Při pozorování by lidé měli mít na paměti, že žluté airglow je opravdu výjimečné – někdy totiž pozorovatel jásá, že viděl airglow vzniklé ze sodíku, ale ve skutečnosti pozoruje jen optické sloučení červeného a zeleného airglow, které se nachází nad sebou.

zdroj obrázku: Yuri Beletsky

Airglow se jeví buď jako různě barevné oblasti nebo například jako soustředné kružnice nebo pruhy. Ke vzniku kružnic a pruhů dochází, když je atmosféra rozvlněna tzv. atmosférickými gravitačními vlnami, které vznikají například kolem přestřelujících vrcholků silných konvektivních bouří nebo když se proudění rozvlní kvůli výrazné orografické překážce.

Zdroj obrázku: Jeff Dai

zdroj obrázku: Yuri Beletsky

Airglow se dá pozorovat také z družice – na obzoru vidíme zelenou a červenou vrstvu airglow, které uprostřed splývají do žluté,  zdroj obrázku: wikipedia.org

Pozorování airglow a komety Lovejoy v roce 2011, zdroj obrázku: wikipedia.org

zdroj obrázku: miketaylorphoto.com

Zdroj obrázku: miguelclaro.com

Mohlo by vás zajímat

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 25.5.2019

V neděli bude polojasno a opět se dočkáme vyšších teplot

REPORT,ZÁZNAM ON-LINE REPORTU ǀ 25.5.2019

Sledovali jsme on-line: Přes Česko přecházela studená fronta, místy se vyskytovaly bouřky!

AKTUÁLNĚ ǀ 25.5.2019

Česko naměřilo až 25 °C, ráno ale došlo i na mráz

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 24.5.2019

Přes střední Evropu budou o víkendu postupovat studené fronty, i tak se dočkáme teplot přes 20 °C