BLESKY NA OBLOZE

14.6.2017 9:01 | Autor: Kamil Sojka

Na Zemi se během roku vyskytne kolem tří miliard blesků spojených asi se 16 miliony bouřek. V České republice se roční počet dnů s bouřkou pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom 95 % bouřek zaznamenáme v období od dubna do září a nejvíce většinou připadá na červen a červenec. 

Blesky vznikají v oblaku cumulonimbus, tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu, přitom kladně nabité částice najdeme v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly. Mezi horní a spodní částí oblaku se vytváří silné magnetické pole a následně elektrický výboj. K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky – v obou případech hovoříme o bleskách uvnitř oblaku, v menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, ten označujeme jako blesk do země. Blesky jsou sice nebezpečným jevem, ale na druhou stranu jsou i významným přirozeným zdrojem oxidů dusíku.

Druhy blesků

Blesk, který se nejčastěji vyskytuje mezi oblakem a zemí a jehož viditelná část kanálu blesku není rozvětvená se nazývá bleskem čárovým. První výboj blesku, označován jako vůdčí, je téměř neviditelný a ve chvíli, kdy se rychlosti kolem 200 km/s přiblíží k Zemi, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku. V tomto kanálu se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje rychlosti 100x vyšší než vůdčí výboj. Zpětných výbojů vzniká v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom. Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví končí většinou v atmosféře, pouze 5 % z nich se dotkne země. Perlový blesk je typický svým přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů blesků a zahlédnout ho můžete při silném dešti.Velmi řídce se vyskytující je blesk stuhový, který je charakteristický velkou šířkou kanálu a tím dobrou viditelností.

Jak poznáte, že se blíží bouřka?

Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků – v ranních hodinách jsou na obloze beránky (cirrocumulus a altocumulus floccus), které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost (cumulus). Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků cumulonimbus.

Sdílejte článek: FacebookTwitter

REKORDY NA 19. ÚNORA

REKORDY NA 19. ÚNORA

Na pondělí připadají z měření Praha-Klementinum následující historické teplotní...

ČEKÁ NÁS DALŠÍ ZIMNÍ TÝDEN

ČEKÁ NÁS DALŠÍ ZIMNÍ TÝDEN

V pondělí bude oblačno až polojasno, během dne od severozápadu...

REKORDY NA 18. ÚNORA

REKORDY NA 18. ÚNORA

Na neděli připadají z měření Praha-Klementinum následující historické teplotní...


NEZLOMNÁ CHICAGSKÁ DEVÍTKA

NEZLOMNÁ CHICAGSKÁ DEVÍTKA

Co mají společného Chicago a Skopje? Odlehlost od...

EXTRÉMNOST I ZBRKLOST VE SPRINGFIELDU

EXTRÉMNOST I ZBRKLOST VE SPRINGFIELDU

Obyvatelé missourijského stosedmdesátitisícového Springfieldu se nedávno (teď ve...

VÍKEND BUDE ZIMNÍ

VÍKEND BUDE ZIMNÍ

Snad jste v pátek nebyli překvapeni novou sněhovou pokrývkou, kterou...


POVALENTÝNSKÉ MRAZY

POVALENTÝNSKÉ MRAZY

Meteorologická stanice mezinárodního letiště Jože...

REKORDY NA 17. ÚNOR

REKORDY NA 17. ÚNOR

Na sobotu 17. února připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ V sobotu bude zpočátku většinou polojasno...