BLESKY NA OBLOZE

14.6.2017 9:01 | Autor: Kamil Sojka

Na Zemi se během roku vyskytne kolem tří miliard blesků spojených asi se 16 miliony bouřek. V České republice se roční počet dnů s bouřkou pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom 95 % bouřek zaznamenáme v období od dubna do září a nejvíce většinou připadá na červen a červenec. 

Blesky vznikají v oblaku cumulonimbus, tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu, přitom kladně nabité částice najdeme v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly. Mezi horní a spodní částí oblaku se vytváří silné magnetické pole a následně elektrický výboj. K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky – v obou případech hovoříme o bleskách uvnitř oblaku, v menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, ten označujeme jako blesk do země. Blesky jsou sice nebezpečným jevem, ale na druhou stranu jsou i významným přirozeným zdrojem oxidů dusíku.

Druhy blesků

Blesk, který se nejčastěji vyskytuje mezi oblakem a zemí a jehož viditelná část kanálu blesku není rozvětvená se nazývá bleskem čárovým. První výboj blesku, označován jako vůdčí, je téměř neviditelný a ve chvíli, kdy se rychlosti kolem 200 km/s přiblíží k Zemi, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku. V tomto kanálu se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje rychlosti 100x vyšší než vůdčí výboj. Zpětných výbojů vzniká v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom. Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví končí většinou v atmosféře, pouze 5 % z nich se dotkne země. Perlový blesk je typický svým přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů blesků a zahlédnout ho můžete při silném dešti.Velmi řídce se vyskytující je blesk stuhový, který je charakteristický velkou šířkou kanálu a tím dobrou viditelností.

Jak poznáte, že se blíží bouřka?

Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků – v ranních hodinách jsou na obloze beránky (cirrocumulus a altocumulus floccus), které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost (cumulus). Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků cumulonimbus.

Sdílejte článek: FacebookTwitter

REKORDNÍ DENNÍ MAXIMA VE VČEREJŠÍ TASMÁNII

REKORDNÍ DENNÍ MAXIMA VE VČEREJŠÍ TASMÁNII

Postrádáte-li teploty nad hranicí 20 °C, tak jste úterý...

REKORDY NA 23. LISTOPAD

REKORDY NA 23. LISTOPAD

Na čtvrtek 23. listopadu připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ Ve čtvrtek bude skoro jasno až...


REKORDY NA 22. LISTOPAD

REKORDY NA 22. LISTOPAD

Na středu 22. listopadu připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

DO SEVEROBULHARSKÝCH NÍŽIN DORAZIL SNÍH

DO SEVEROBULHARSKÝCH NÍŽIN DORAZIL SNÍH

Blesková záležitost, ale přesto – v severobulharských nížinách se...

LETEM NEDÁVNÝM TROPOSFÉRICKÝM SVĚTEM

LETEM NEDÁVNÝM TROPOSFÉRICKÝM SVĚTEM

Troposféra, de facto zaměstnavatel všech meteorologů, je „vysoká“ přibližně...


PADESÁTISTUPŇOVÉ MRAZY V GRÓNSKU

PADESÁTISTUPŇOVÉ MRAZY V GRÓNSKU

Grónská vnitrozemská meteorologická stanice Summit v neděli 19....

PONDĚLÍ BUDE ZIMNÍ

PONDĚLÍ BUDE ZIMNÍ

Pondělí začíná ještě studeným severozápadním až severním prouděním, které se...

REKORDY NA 21. LISTOPADU

REKORDY NA 21. LISTOPADU

Na úterý připadají z měření Praha-Klementinum následující historické teplotní...