BLESKY NA OBLOZE

14.6.2017 9:01 | Autor: Kamil Sojka

Na Zemi se během roku vyskytne kolem tří miliard blesků spojených asi se 16 miliony bouřek. V České republice se roční počet dnů s bouřkou pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom 95 % bouřek zaznamenáme v období od dubna do září a nejvíce většinou připadá na červen a červenec. 

Blesky vznikají v oblaku cumulonimbus, tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu, přitom kladně nabité částice najdeme v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly. Mezi horní a spodní částí oblaku se vytváří silné magnetické pole a následně elektrický výboj. K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky – v obou případech hovoříme o bleskách uvnitř oblaku, v menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, ten označujeme jako blesk do země. Blesky jsou sice nebezpečným jevem, ale na druhou stranu jsou i významným přirozeným zdrojem oxidů dusíku.

Druhy blesků

Blesk, který se nejčastěji vyskytuje mezi oblakem a zemí a jehož viditelná část kanálu blesku není rozvětvená se nazývá bleskem čárovým. První výboj blesku, označován jako vůdčí, je téměř neviditelný a ve chvíli, kdy se rychlosti kolem 200 km/s přiblíží k Zemi, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku. V tomto kanálu se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje rychlosti 100x vyšší než vůdčí výboj. Zpětných výbojů vzniká v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom. Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví končí většinou v atmosféře, pouze 5 % z nich se dotkne země. Perlový blesk je typický svým přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů blesků a zahlédnout ho můžete při silném dešti.Velmi řídce se vyskytující je blesk stuhový, který je charakteristický velkou šířkou kanálu a tím dobrou viditelností.

Jak poznáte, že se blíží bouřka?

Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků – v ranních hodinách jsou na obloze beránky (cirrocumulus a altocumulus floccus), které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost (cumulus). Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků cumulonimbus.

Sdílejte článek: FacebookTwitter

ŠANGHAJ: NEJTEPLEJŠÍ DEN V HISTORII MĚŘENÍ (PÁTEK)

ŠANGHAJ: NEJTEPLEJŠÍ DEN V HISTORII MĚŘENÍ (PÁTEK)

28 °C, taková je prozatím podoba střední teploty vzduchu...

VÝRAZNĚJŠÍ SRÁŽKOVÁ ČINNOST NA SEVERU USA

VÝRAZNĚJŠÍ SRÁŽKOVÁ ČINNOST NA SEVERU USA

Coby milovníci bouřek jste už možná zažili, že pořád...

REKORDY NA 23. ČERVENCE

REKORDY NA 23. ČERVENCE

Na neděli 23. července připadají z měření Praha-Klementinum...


BOUŘKY VYSTŘÍDÁ DÉŠŤ

BOUŘKY VYSTŘÍDÁ DÉŠŤ

V neděli bude oblačno až zataženo, na většině území přeháňky...

REKORDY NA 22. ČERVENCE

REKORDY NA 22. ČERVENCE

Na sobotu 22. července připadají z měření Praha-Klementinum...

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ V pátek bude převážně oblačno, místy...


MOSKVA: TROPY STÁLE NĚT

MOSKVA: TROPY STÁLE NĚT

Tepelný ostrov Moskvy o sobě dal (decentně) vědět také...

SRÁŽKOVÉ ŽNĚ V ORLANDU

SRÁŽKOVÉ ŽNĚ V ORLANDU

Zatímco u nás v České republice byl vstup do...

REKORDY NA 21. ČERVENEC

REKORDY NA 21. ČERVENEC

Na pátek 21. července připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...