Radiační ochlazování srazilo teploty pod -15 °C

15. 2. 2019
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 15.2.2019 07:49
ǀ
Kamil Sojka

Střed rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu, která do Evropy přináší jarní počasí, se aktuálně zdržuje přímo nad Českou republikou, proto se v tuto chvíli hodnoty tlaku vzduchu pohybují až okolo 1038 hPa (například v Českých Budějovicích). Jinak tomu nebylo ani v noci, což vedlo jak k utišení větru, tak k vyjasnění, byť ne všude. Jinými slovy panovaly ideální podmínky pro radiační ochlazování, jež má v této roční době, vzhledem k délce noci, stále sílu.

 

Pokrytí oblohy oblačností (červená = vysoká oblačnost, žlutozelená = nízká oblačnost) kolem 6. hodiny. Zdroj: ČHMÚ

 

Na většině území rtuť teploměru klesla pod bod mrazu. Praha v minimu naměřila 0 až -3 °C s tím, že nejtepleji bylo, ostatně jako obvykle, v centru. Nejmrazivější 15. únor se v Klementinu odehrál v roce 1929, tehdy teplota klesla až k -18,0 °C. Aby dnes byla tato hodnota pokořena, muselo by být o nějakých 19 °C chladněji. Dosti mrazivý 15. únor Češi zažili také v zimě 1955/1956, v Praze-Ruzyni tehdy čelili až -18,9 °C a na Pradědu meteorologové zaznamenali až -22,2 °C. Příkladem České Budějovice v tento den registrovaly až -17,8 °C, oproti tomu dnešní -4 °C působí poněkud teple.

 

 

Na Šumavě bezmála -20 °C

I na teplotní mapě výše je dobře vidět, kde všude se během noci potýkali s oblaky nízkého patra. V 6 hodin byla nejvyšší teplota hlášena v Mořkově na Novojičínsku, a to 5,1 °C, přičemž necelých 5,0 °C bylo rovněž v Bojkovicích, Osoblaze (4,9 °C) anebo Přerově (4,6 °C). Naopak jihozápadní Čechy byly až o 23 °C chladnější, neboť teploměry v šumavských mrazových kotlinách ukazovaly až -18 °C. Viz. hodnoty naměřené okolo 6. hodiny:

  • -18,2 °C – Kvilda-Perla
  • -18,0 °C – Rokytská slať
  • -17,5 °C – Březník

 

Průběh teplot na Rokytské slati. Zdroj: meteo.amut.net

 

Co je vlastně to radiační ochlazování?

Slovo radiační v tomto případě samozřejmě nemá nic společného s klasickou radiací (zářením) spojovanou například s Černobylem, v meteorologii tento výraz slouží k vysvětlení určitých procesů probíhajících v atmosféře, resp. troposféře. V meteorologickém slovníku můžeme narazit na dva pojmy – krátkovlnné („příchozí“) vlnění, jehož zdrojem je Slunce, a dlouhovlnné („odchozí“) neboli tepelné vlnění, vyzařované zemským povrchem. Dále tu máme radiační bilanci, tedy rozdíl mezi krátkovlnným a dlouhovlnným zářením. Je-li záporná, tak zemský povrch v praxi vyzařuje více tepla, než jej přijímá. To logicky vede k ochlazování vzduchu, čímž roste jeho hustota a tedy hmotnost – chladný vzduch je relativně těžký a vlivem gravitace „stéká“ po svazích dolů (tento jev se nazývá katabatický vítr). A proto právě v mrazových kotlinách bývá o poznání chladněji než jinde.

 

Mohlo by vás zajímat

AKTUÁLNĚ ǀ 23.3.2019

Česko v sobotu naměřilo až 22 stupňů

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 23.3.2019

V neděli přijde ochlazení a přibude oblačnosti

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 22.3.2019

Sobotní počasí svádí k výletům!

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 21.3.2019

Dosáhnou páteční teploty 20 °C?