Změny klimatu se nás týkají

28.4.2007 14:52 | Autor: Kamila Ulčová

predbouri.jpg

Čeští vědci na apelují na politiky, aby začali brát vážně nové poznatky o klimatických změnách, které odborníci minulý týden představili v Akademii věd.
Žádají představitele státu, aby začali formulovat vize energetického, dopravního či vodohospodářského rozvoje. Jen tak se může ekonomika vyrovnat s klimatickými změnami bez dramatického propadu.
Fenomén globálního oteplování se stává čím dál tím více tématem číslo jedna a v pozornosti, kterou mu věnují média předhání témata jsko je AIDS, ozbrojené konflikty na Blízkém východě nebo rusko-americké vztahy. Počasí už dávno není pouze formálním konverzačním tématem ve společnosti ani heslem světlých zítřků „poručíme větru, dešti“ , ale téměř otázkou přežití. Zdá se, že bezstarostnost, se kterou z naší klimaticky poklidné středoevropské kotliny sledujeme tajfuny a hurikány ve zprávách, pomalu mizí. Katastrofické scénáře mají totiž optavdu grády a začínají se týkat také nás.

Teplota planety se zvyšuje. Za poslední roky v průměru o dva až tři stupně Celsia.
Před několika dny byla v Británii zveřejněna zpráva předního ekonoma britské vlády a někdejšího hlavního ekonoma Světové banky sira Nicholase Sterna. Ten v rozsáhlém materiálu
varoval, že pokud svět nezasáhne proti změnám klimatu, čeká ho v budoucnu hospodářská krize. Přitom účinný zásah by přišel asi na procento světového HDP ročně. Egyptská velkoměsta pod vodou, sucho na evropském kontinentu.Následkem tání ledové masy na obou zemských pólech prý hladina moří stoupne až o čtyři metry. Přitom už při vzestupu o metr by zaniklo několik měst v deltě Nilu, jako jsou Alexandrie a Port Saíd.Dalším důsledkem takového vývoje by bylo výrazné vzedmutí vlny migrace z těchto oblastí do Evropy, vědci dokonce varují před novodobým „stěhováním národů“.
Do roku 2100 mají průměrné teploty například v Rakousku stoupnout nejméně o čtyři stupně Celsia. Ve všech vyšších polohách se údajně zdvojnásobí až ztrojnásobí počet dní s vedry
nad 30 stupňů. Srážek celkově ubude, i když v určitých místech jich může být více, ale dešťových.Ve velkých městech lze čekat silný „efekt teplotních ostrovů“, a proto by se tomuto vývoji mělo přizpůsobovat i stavebnictví: Ať už jde o vytváření stinných zón, vývoj nových stavebních materiálů nebo přívod čerstvého vzduchu do obydlí.
Tak zní pouze zlomek katastrofických předpokladů, které mají mezi vědeckou veřejností stále více zastánců.
Klimatická předpověď nevyjímá ani Českou republiku. Klimatická vize pro naše území zní ovšem neznalému laickému uchu velmi pozitivně. Klimatologové vidí budoucnost našeho počasí, které bude podobné tomu, jaké znají turisté v jihofrancouzské Provence. Potvrzují to dlouhodobé matematické a klimatické modely českých i zahraničních vědců. Kdo z nás by si nechtěl užívat v naší často zachmuřené republice celé dny sluníčka a tepla jako ve slunné jižní Francii? Jenže to je velice povrchní pohled na tento problém. Bohužel také velice český : můžeme si mnout ruce a začít šetřit na bazén, zatímco jiné národy čekají války o zdroje, hlad a živelné pohromy? Rozhodně ne, říkají čeští vědci politikům, kteří se k tomuto problému zatím veřejně nevyjadřují. Vyjímku představuje prezident naší republiky Václav Klaus, který má ovšem na problematiku globálního oteplování a jeho důsledků pohled přinejmenším pozoruhodný.Prezident Václav Klaus totiž na odpověd americkým kongresmanům, kteří ho požádali o názory k diskusi o změnách klimatu a globálním oteplování, přirovnal argumenty prosazující globální oteplování ke komunismu. Prohlásil, že takzvané klimatické změny a zejména člověkem způsobené klimatické změny se staly jedním z nejnebezpečnějších argumentů směřujících k ovlivňování lidského chování a veřejné politiky na celém světě. Tato ideologie hlásá, že jí jde o ochranu Země a přírody, a pod tímto sloganem – podobně jako kdysi marxisté – chce nahradit svobodný a spontánní vývoj lidstva určitým druhem centrálního , nyní globálního, plánování celého světa.
V České republice je zatím na politické scéně ticho po pěšině. Vědci přesto burcují politiky, aby začali formulovat vize energetického, dopravního či vodohospodářského rozvoje. Jen tak se může ekonomika vyrovnat s klimatickými změnami bez dramatického propadu. Jinými slovy: aby kvůli očekávanému růstu teplot a úbytku srážek nezůstaly části země bez vody a aby byl k dispozici i dostatek energie. „S úbytkem vody citelně poklesne výkonnost vodních elektráren,“ předpovídá Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.Důsledky oteplení nemusí být pro Česko jen ničivé. Například stavebnictví zaznamenalo v letošní teplé zimě neobvyklý růst. Odborníci však zatím nedovedou říci, nakolik vysoké letní teploty zatíží – třeba i kvůli klimatizaci – spotřebu elektrické energie. Ekonomové by tedy prý měli začít počítat, co to s
hospodářstvím udělá.Bez zajímavosti není fakt, že obdobně vysoké koncentrace oxidu uhličitého se v zemské atmosféře vyskytovaly dříve, než začaly doby ledové, což je asi před 25 tisíci let. Tehdy se prudce oteplilo, ale pak v relativně krátké době pokryl Evropu led.Citelné klimatické ale na druhou stranu výkyvy odborníky nepřekvapují.Náměstek ředitele hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz se domnívá, že klima by se – tak jako nejednou v minulosti – měnilo i bez přispění lidí. Přítomnost skleníkových plynů v atmosféře přesto podle něj přispívá k extrémním projevům počasí.“Opakují se v periodách. Vysoké teploty Evropa naposledy prožívala ve čtrnáctém a šestnáctém století, kdy kolem Prahy vznikaly rozsáhlé vinohrady, protože tu v poměrně krátké době vznikly vhodné podmínky k pěstování révy. Vládly tu teploty jako v jižní Francii,“ říká Tolasz. Nedostatkem vody trpí Česko podle něj už dnes.
Ale ani evropská vědecká obec není v problematice globálního oteplování a klimatických změn zadaleka jednotná. Zatímco německá meteorologická služba (DWD) před několika dny fakticky vyzvala obyvatele, aby se připravili na „enormní důsledky“, které l

how to make money online

ze vyvozovat ze stoupajících teplot a s tím souvisejících „alarmujících změn“ v ovzduší,dva britští vědci varovali, že někteří jejich kolegové přehánějí odhady dopadů globálního oteplování, zveřejňují závěry, které věda neopodstatňuje, a ohrožují pověst svých seriózních kolegů a skutečně již dokázaných závěrů.
Ředitel této německé státní meteorologické organizace Wolfgang Kusch v televizi ZDF poukázal na trvalý vzestup teplot od roku 1990 a také letošní duben označil za mimořádný.
Speciálně ve středoevropském Německu to podle DWD bude znamenat, že v dříve spíš chladných přímořských oblastech na severu země poroste turistický ruch. Na druhé straně je třeba počítat s negativním efektem, jakým zřejmě bude mimo jiné vyšší počet mrtvých z horka nebo růst rakovinových onemocnění. Mizet začnou také lyžařské oblasti na alpském jihu Německa.
„Každému z nás musí být jasné, že nezbytné přizpůsobení společnosti ke změně klimatu nebude zadarmo,“ uvedl Wolfgang Kusch. Jako v každých procesech změn budou ti, kdo na tom vydělají, ale také ti, kdo prodělají. Oč více bude společnost o změnách ovzduší vědět, o to účinněji se bude moci na ně připravit.
Další expert meteorologické služby Paul Becker připomíná, že vedrem lidé trpí více, než když se musejí vyrovnávat se stresem ze zimy. Kromě toho je třeba počítat s větším množstvím infekcí a rakoviny kůže.
V jiném rozhovoru tentokrát s britskou s BBC se proti katastrofickým předpovědím vyslovili profesoři a členové Královské meteorologické společnosti Paul Hardaker a Chris Collier, kteří patří k vědcům zastávajícím názor, že lidé způsobují nynější oteplení. Hardaker a Collier řekli, že jsou proti „katastrofismu“ a „hollywoodizaci“ počasí a klimatických změn, protože to jen mate veřejnost. Vědci by se podle nich měli soustředit na to, aby o
budoucích možných změnách informovali racionálně a střízlivě. Oba britští vědci poukázali na nedávné prohlášení jedné z předních amerických vědeckých institucí, Amerického sdružení pro podporu vědy (AAAS), která uvedla, že se zvyšuje intenzita období sucha, vln horka, záplav, lesních požárů a silných bouří, což má rostoucí dopady na ekosystém a společnost. „Tyto události jsou prvním varováním před mnohem více
zničujícími škodami, které přijdou a z nichž některé budou nevratné.“ Podle Hardakera a Colliera toto tvrzení sice může být pravdivé, ale v tuto chvíli ještě pro to neexistují skutečně vědecké důkazy.
Podle Colliera jde zřejmě o poukaz na to, že hurikánů je více v důsledku globálního oteplování. „Ale udělat z toho všeobecný závěr, že všechny extrémní události sílí – na to je stále ještě příliš brzy,“ řekl Collier v rozhovoru s BBC. Podle něj není pochyb o tom, že vlivem lidské činnosti se klima otepluje. Vědci by si však měli být vědomi, že pokud budou bít na poplach přehnaně a zbytečně, budou ztrácet důvěryhodnost. Podle Hardakera přehnaná tvrzení nahrávají těm, kteří tvrdí, že se vědci mýlí a že globální oteplování je mýtus.
Vraťme se ale ještě na okamžik k nám do Mekky české meteorologie pražského Klementina, pyšnícího se nejdelšími záznamy klimatu ve Střední Evropě.
Údaje z nejstarší meteorologické stanice nám říkají, jaké počasí měli naši prapraprarodiče. Umí ale přesně říci, jaké počasí máme dnes a jaké bude pro naše potomky ?Běžnému člověku údaje naměřené v Klementinu řeknou, jak teplo či zima bylo člověku v centru Prahy přesně v den, kdy meteorolog zaznamenal údaje. Tedy vlastně kdykoli od konce 18. století dodnes.V podstatě se dá říci, že koncem 18. století byly roční průměrné teploty naměřené v Klementinu lehce pod deseti stupni Celsia, nyní jsou lehce pod 11 stupni. V centru Prahy je tedy v průměru o stupeň tepleji. Z toho asi za půl stupně může rozšíření města a druhý půlstupeň představuje „opravdové“ oteplení.To potvrdila i docentka Jaroslava Kalvová z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Podle ní se dá v Česku očekávat „zvýšení průměrných měsíčních teplot vzduchu i zvýšení úhrnu srážek v
zimě a snížení v létě.“ Dodala, že „otázky kolem klimatu a jeho změn vedou k zamyšlení nad odpovědností člověka“.Za posledních padesát let se v ČR oteplilo o půl stupně. Tato změna podle Českého hydrometeorologického ústavu není konečná. Dokladem toho je i letošní zima, která byla nejmírnější za posledních 45 let.Za tři a půl měsíce letošního roku bylo podle meteorologů jen několik málo dnů, kdy se průměrné denní teploty pohybovaly pod normálem. Od začátku roku je průměrná denní teplota pro polohy do 600 metrů vyšší o 3,3 stupně, než je dlouhodobý průměr. Srážky za toto období byly průměrné.
Do debaty o účincích globálního oteplování v Česku vstupuje další fenomén. Odborníci i běžní obyvatelé si totiž začínají všímat mimořádně větrného počasí, které panuje v republice minimálně od začátku letošního ledna. Ačkoliv je teplo, trvale fouká silný vítr zejména západních směrů. Dny s bezvětřím se už velmi dlouho prakticky nevyskytují. Zejména provozovatelé větrných elektráren hovoří o mimořádném, takzvaně „nadvětrném“ roce, v němž výroba elektřiny z větru meziročně narostla až o 40 %.
Klimatologové i další odborníci jsou ale velmi opatrní v odpovědi na otázku, zda se může jednat o začátek trvalého jevu, souvisejícího například s globálním oteplováním. Česko podle
nich jen zřejmě zažívá mimořádně větrné období stejně jako tomu bylo v historii už mnohokrát.
Globální oteplování se určitě projevuje na různých místech různě, a může se tedy pochopitelně projevit i na změně povětrnostních podmínek,“ řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Současné počasí podle něj souvisí s velkým rozdílem v mohutnosti tlakové níže nad severním Atlantikem a naopak výše nad Azorami. Čím větší jsou jejich rozdíly, tím více proudí do střední Evropy oceánský vzduch ze západu.
Na otázku, zda v budoucnu převládne v Česku oceánské proudění se silnějším větrem, mohou tedy vědci odpovědět až v mnohem dlouhodobějším časovém horizontu. Spíše se ale očekává, že můžeme nadále počítat se střídáním studených a naopak teplých a větrných zim.

how to make money online
zp8497586rq

Sdílejte článek: FacebookTwitter

TO MUSÍTE VIDĚT

TO MUSÍTE VIDĚT

Kombinaci monumentálních pozůstatků dávných indiánských kultur a unikátní moderní architektury...

TAJEMSTVÍ DLOUHÉHO VĚKU

TAJEMSTVÍ DLOUHÉHO VĚKU

Obyvatelé japonského ostrova Okinawa se dožívají houfně 100 let. Vědci...

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ Ve středu bude zpočátku polojasno, ráno...


REKORDY NA 28. ZÁŘÍ

REKORDY NA 28. ZÁŘÍ

Na úterý 27. září připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

ŽHAVÉ SAN FRANCISCO

ŽHAVÉ SAN FRANCISCO

Až 227 400 mm na výšku, dále 27 400 mm na šířku...

PRVNÍ VÁŽNÝ ZÁVAN ZIMY

PRVNÍ VÁŽNÝ ZÁVAN ZIMY

V pondělí 26. září 2016 bylo v Česku jako na...


REKORDY NA 27. ZÁŘÍ

REKORDY NA 27. ZÁŘÍ

Na úterý 27. září připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

DENVERSKÉ NAHORU, DOLŮ

DENVERSKÉ NAHORU, DOLŮ

Psala se sobota 23. září 1905, když se nad státy...

MEMPHIS SE NAVRÁTIL DO 19. STOLETÍ, AVŠAK VÝŠE

MEMPHIS SE NAVRÁTIL DO 19. STOLETÍ, AVŠAK VÝŠE

Od nejjihozápadnějšího bodu k tomu nejseverovýchodnějšímu plus mínus 800 km,...