MeteoSlovník

Ptejte se našeho meteorologa

Své dotazy na téma počasí zasílejte na adresu meteo@meteopress.cz.

Zde můžete poslat dotaz přímo na náš e-mail

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Váš dotaz: prosíme, pište bez diakritiky (háčků a čárek)!

Antispam: Kočka leze dírou, pes

Atmosférické jevy – Pokud uslyšíme z úst meteorologů toto sousloví, vězme, že se jedná o všechny jevy, kterými se zabývá meteorologie.

Bouřky – Bouřky jsou zatím jednou ze zcela neprobádaných meteorologických jevů. Přesto o nich už věda leccos ví. Bouřky jsou tzv. „elektrometeory“, které se projevují viditelným nebo slyšitelným projevem atmosférické elektřiny. Bouřka je v podstatě extrémní projev tepelné konvekce neboli vzestupného proudění, jehož důsledky jsou elektrické, optické a akustické jevy v atmosféře. Bouřky jsou vždy vázány na oblaky typu comulonimbus, tedy mohutný kupovitý oblak rostoucí do výšky, který je nasycen vodní parou.

Rozlišujeme bouřky frontální, které s sebou přinese fronta a bouřky z tepla, jaké známe z horkých letních dnů.

Červánky – Červánky jsou krásné na pohled a pokud jsou opravdu červené, signalizují pěkné počasí. Samotné červánkymůžeme zjednodušeně charakterizovat jako neobvyklou barvu oblohy a zabarvení oblačnosti, která je způsobena vysokým obsahem vodní páry v ovzduší.

Z meteorologického hlediska je řadíme do optických jevů, které se vytvářejí v ovzduší pří východu a západu Slunce. Červánky vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a jejich rozptylem na molekulách vzduchu nebo na částicích prachu.

Inverzní charakter počasí – Všichni známe inverzi, mlhavou deku z oblačnosti, ve které se špatně dýchá a sluníčko a teplo bývá jen na horách. Jedná se o synoptickou situaci, při které teplota vzduchu s nadmořskou výškou vzrůstá. U nás v Česku bývá typická pro zimní období.

Jak rozumět plošné četnosti v předpovědi -

Předpovědi počasí ve své řeči často používají následující plošné termíny. Jak jim ale rozumět?

Na většině území – jev nastane na více než 50% plochy území.

Místy- jev se vyskytne na 30 až 69% plochy území.

Ojediněle – jev se vyskytne na 5 až 29% plochy území.

Kulový blesk – Jedna ze záhad přírody je bezesporu kulový blesk. Moderní meteorologie ho vysvětluje jako přírodní atmosférický jev, jehož výskyt je obvykle vázán na bouřkové počasí. Hypotézy vysvětlující kulový blesk lze v zásadě rozdělit na pozemské a mimozemské. Pozemské varianty vysvětlují vznik kulového blesku jako výsledek fyzikálních a chemických reakcí, které mohou probíhat v atmosféře. Jako příklad uveďme složité chemické oxidační reakce atmosférického dusíku či ozónu. Další hypotézou je podstata elektrická, která kulový blesk vykládá jako sérii výbojů kulovitého tvaru. Existují i hypotézy předpokládající jaderné reakce vzácného plynu xenonu obsaženého v atmosféře.

Meteovliv počasí na člověka - O tom, že nás počasí ovlivňuje, není pochyb. Cítíme změny

tlaku, pohybový aparát reaguje na příchod srážek a psychicky labilní lidé pociťují zátěž při

inverzi. Takové vlivy se odráží na našem zdraví a činnosti. Pojem „meteovliv“ shrnuje různé

projevy počasí, které pociťujeme. Jsou to zejména změny tlaku, biometeorologická zátěž,

inverze, rozptylové podmínky, erupční aktivita, geomagnetické pole Země nebo i vliv počasí

na šíření pylových alergenů.

Mlhy – Hustá mlha bývá obávaná především řidiči nebo horskou službou a každý z nás se už do mlhy někdy dostal. Mlha je stav v atmosféře, kdy je dohlednost snížena v jednom směru na méně než 1000 metrů. Podle dohlednosti rozeznáváme čtyři stupně intenzity mlhy: slabá (dohlednost 500-1000 m), mírná (200-500 m), silná (50-200 m) a velmi silná mlha (dohlednost je nižší než 50 m).

Mlha patří vlastně mezi hydrometeory, neboli meteorologické jevy spojené s vodou. Vznikají v případě příznivých meteorologických podmínek pro kondenzaci vodních par nad zemským povrchem. V podstatě představují atmosférický aerosol tvořený velmi malými vodními kapičkami nebo drobnými ledovými krystalky rozptýlenými ve vzduchu. Mlhy se začínají tvořit v atmosféře díky vždy přítomným hydroskopickým kondenzačním jádrům. Aby mlha vznikla, musí být vlhkost vzduchu 90-95 % a teplota vzduchu nedosáhne rosného bodu. Rosný bod je taková teplota, na níž bychom museli vzduch ochladit, aby se zcela nasytil vodní parou v něm obsaženou.

Nebezpečné meteorologické jevy – Občas nám počasí ukáže, kdo je tady pánem a v extrémních případech může ohrožovat naše zdraví, majetek nebo dokonce i život. Projevy počasí, které mohou mít za následek vznik nebezpečí, se odborně nazývají „nebezpečné meteorologické jevy“.

V praxi se jedná například o silné dešťové srážky, přívalové srážky či bouřky. V zimě to

může být námraza, náledí, ledovka, krupobití, vysoká sněhová pokrývka, nízké teploty, tvorba

sněhových jazyků a závějí. V letním období to jsou sucha, vysoké teploty a nebezpečí požárů.

Nebezpečný je i silný nárazový vítr, vichřice, orkán či zhoršené rozptylové podmínky.

Oblačnost - Pro nás mraky nebo oblaka na nebi, pro meteorologa „oblačnost“. Oblačnost může být různě veliká a mohutná, proto ji definují stupně pokrytí oblohy v osminách:

Jasno 0 – obloha bez oblačnosti

Skoro jasno 1 až 2 osminy pokrytí oblohy

Polojasno 3 až 4 osminy pokrytí oblohy

Oblačno 5 až 6 osminy pokrytí oblohy

Skoro zataženo 7 osmin pokrytí oblohy

Zataženo 8 osmin pokrytí oblohy

Ozon – Často se v předpovědích počasí mluví o ozonu, co to ale vlastně je?

Ozon jsou speciální molekuly kyslíku, které pohlcují škodlivé záření Slunce a tak umožnily vznik a vývoj života na Zemi.

Ozonu v atmosféře je relativně velmi málo. Pokud bychom veškerý ozon obsažený v atmosféře snesli na zemský povrch, při normálním tlaku 1013 hPa a teplotě 10 °C, vytvořil by vrstvu o tloušce jen asi 4 mm. Ozon intenzivně pohlcuje utrafialové záření (hlavně v oblasti vlnových délek 0,220-0,3600 mikro metrů), jehož působení má na živé organizmy škodlivé účinky. Množství ozonu v atmosféře se udává v Dobsonových jednotkách (DJ) s mezinárodním označením D.U.

Pocitová teplota – Občas zažijeme překvapení, když se nám zdá tepleji nebo chladněji, než ukazují teploměry. Jedná se o subjektivní vnímání teploty lidským organismem. Termoregulační systém každého z nás se s vnější teplotou vyrovnává jinak úspěšně.

Přesto lze vliv ostatních meteorologických prvků na vnímání teploty určitým způsobem vyjádřit prostřednictvím takzvané „pocitové teploty“. Vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C, tomuto efektu se říká „wind chill“.

Počasí – Termín „počasí“ používáme denně při pohledu na oblohu nebo úvahách, jak se obléci. Meteorologové vnímají „počasí“ jako aktuální stav atmosféry, kterou se zabývá věda meteorologie. Je charakterizováno souhrnem všech meteorologických prvků v daném místě a čase.

Podle toho, jak dlouho prší nebo sněží, rozlišujeme srážky -

Trvalé – srážky charakterizované delší dobou výskytu s víceméně stálou intenzitou

Občasné – jedná se o opakovaný výskyt srážek, přičemž přestávky mezi jednotlivými srážkovými jevy jsou relativně dlouhé (řádově hodiny).

Přeháňky - období vypadávání srážek je poměrně krátké, intenzita srážek a množství oblačnosti poměrně rychle kolísá a mezi jednotlivými přeháňkami dochází nezřídka i k vyjasnění.

Četné – tento výraz se používá zejména u přeháněk, které se opakují v poměrně krátkých intervalech (řadově desítek minut někde i minut).

Polohy v ČR dle nadmořské výšky - Česká republika je krásná a členitá, v předpovědích se proto často setkáváme s udáním nadmořské výšky, která ovlivňuje často teploty.

Polohy nadmořské výšky rozdělujeme takto:

Nižší polohy do 400 m n.m.

Střední polohy od 400 do 600 m n.m.

Vyšší polohy od 600 do 800 m n.m.

Horské polohy od 800 m n.m.

Předpověď počasí – Jak se vlastně dělá předpověď počasí?

Samotná předpověď je prognózou povětrnostních podmínek. Při její tvorbě vychází odborníci z družicového a radarového měření, dále z výstupů numerických modelů a také přízemního pozorování. Krátkodobá předpověď je nejpřesnější a zahrnuje předpokládaný vývoj počasí pouze na 3 dny dopředu, zato velmi věrohodně. Střednědobá předpověď je na 3-5 dnů a dlouhodobá na týden a s delším časovým předstihem úspěšnost předpovědi klesá.

Základní předpověď počasí obsahuje oblačnost, srážky, minimální a maximální teploty vzduchu, bouřky, mlhy, rychlost a směr větru, teplotu vzduchu v 1000 m na horách a rozptylové podmínky.

Pylové zpravodajství – Rozsáhlá skupina pylových alergiků se díky pylovému zpravodajství dozví, jaký je obsah pylu, případně i jiných biologických objektů v ovzduší. Zpracované údaje slouží lékařům i pacientům ke zkvalitnění léčby.

Regionální předpovědi počasí - I na tak malém území, jako je naše republika, mohou být rozdíly v počasí určitých regionů. Proto se meteorologové zaměřují nejen na ČR jako celek, ale vydávajípředpověď jednotlivých meteorologických prvků pro jednotlivé kraje.

Relativní vlhkost vzduchu – Procentuální podíl aktuálního množství vodní páry ve vzduchu z množství, při kterém by byl vzduch zcela nasycen. Tuto hodnotu ukazuje i váš barometr (respektive jeho častá součást hygrograph), nebo automatická meteorologická stanice.

Rosný bod – S tímto termínem se setkáváme v předpovědi, když je mlha. Rosný bod je v podstatě teplota, při které by vodní páry, nacházející se ve vzduchu, mohly vzduch zcela nasytit. Při poklesu teploty pod hodnotu rosného bodu dochází ke kondenzaci vodních par a tvoří se mlha nebo rosa.

Rozptylové podmínky - Jsou to meteorologické podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Závisí zejména na proudění vzduchu, a to v horizontálním i vertikálním směru. Jsou definovány 3 druhy:

Dobré - ve výšce do 1000 až 1500 m nad terénem se nevyskytuje zádržná vrstva, která by omezovala rozptyl škodlivin. V případě výškové zádržné vrstvě závisí i na rychlosti větru pod spodní hranicí zádržné vrstvy.

Mírně nepříznivé – vyskytuje se zádržná vrstva, která v závislosti na rychlosti větru omezuje možnost rozptylu škodlivin, ale nesplňuje parametry nepříznivých ani dobrých rozptylových podmínek.

Nepříznivé – stav, kdy rozptyl příměsí v atmosféře je téměř znemožněn a který v oblasti se zdroji znečištění dává předpoklad k déletrvajícímu významnému překročení imisních limitů.

Srážky - Pokud prší nebo sněží, hovoříme o „srážkách“. Je to soustava vodních částic, vzniklých kondenzací či sublimací vodní páry v ovzduší. Existují ve stavu kapalném (déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení) nebo tuhém (sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky).

Kapky nebo vločky padají nebo se vznášejí v atmosféře, také je může zdvihnout vítr z povrchu země. Mohou se usazovat na předmětech na zemi či ve volné atmosféře (rosa, jíní, námraza a ledovka).

Synoptické situace – Někdy se setkáme s tímto termínem, který může být laikům záhadou. V meteorologii se takto označuje aktuální rozložení termobarických útvarů a vzduchových hmot ( tj. oblastí vysokého a nízkého tlaku vzduchu) na určitém území.

Teplota vzduchu – Teplotu vzduchu vnímáme jako jeden z nejzásadnějších faktorů počasí. Málokdo ví, že standardně se předpovídají teploty ve 2 m nad povrchem země ve stupních Celsia a teplota se měří v meteorologické budce a ve stínu. Proto se naše soukromé údaje mohou lišit od odborných předpovědí.

Pod pojmem minimální nebo maximální teploty se chápe 3 až 6ti stupňové rozpětí nejnižších předpokládaných teplot za dobu od 19.00 do 7.00. hod. v noci a od 7.00 do 19.00 hod. ve dne.

Teplota vzduchu v 1000 m na horách – Horské oblasti mají svá specifika, proto se v předpovědi udává k běžným teplotám i nejvyšší denní teploty v 1000 metrech nad mořem. Tato teplota je více než ostatní teplotní údaje orientační, a proto se často uvádí slovem „kolem“.

Tlak vzduchu a tlaková tendence - Standardně se používá tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře v hektoPascalech (hPa). V závislosti na velikosti změny tlaku vzduchu během dne rozlišujeme několik kategorií tlakových tendencí:

Setrvalý stav - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období nebude měnit.

Slabý pokles/vzestup – tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit maximálně o 1 hPa/3 hodin.

Mírný pokles/vzestup – tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit v rozmezí od 1,1 do 3 hPa/3 hodin.

Silný pokles/vzestup – tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit o více než 3 hPa/3 hodin.

Upozornění – Někdy meteorologové vydají upozornění. Jedná se o první stupeň varovného signálu, který má za úkol upozornit na možnost výskytu nějakého povětrnostního jevu, který by mohl být nepříjemný, ale ještě ne vyloženě nebezpečný.

UV-Index - V létě nás meteorologové často varují přes slunečními paprsky s pomocí UV- Indexu. Je to vlastně mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, vyjadřující biologický efekt záření na lidské zdraví. V České republice se UV-index pohybuje v rozmezí od 0 do 9, ale obyvatelé nebo turisté v tropickém pásu se musí připravit na vysoké hodnoty 15 nebo 16!

Všeobecně se dá říci, že čím výše je Slunce za jasného počasí nad obzorem, tím vyšší je UV-index. Čím větší UV-Index, tím větší dávka UV záření, která zasáhne živé organismy. Podle hodnoty UV-indexu bychom tedy měli volit úroveň naší ochrany proti ultrafialovému záření a používat ochranné krémy, sluneční brýle a pokrývky hlavy.

Víte, co to znamená když se řekne:

Ledovka- je souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem. Tvoří se zmrznutím přechlazených kapiček mrholení nebo kapek deště na předmětech, jejichž teplota je pod 0 °C. Ledovka vypadá jako vrstvička ledu na předmětech nebo na autech.

Náledí- je ledová vrstva pokrývající zemi. Náledí vzniká, jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení zmrznou přímo na zemi, nebo když voda z roztátého sněhu znovu zmrzne.

Námraza - tvoří se rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků za spolupůsobení sublimace a to při teplotách v rozmezí od -1 do -10 °C. Námraza někdy dokáže vykouzlit krásné zimní kreace na stromech nebo elektrickém vedení.

Mrznoucí déšť – jehož kapky (kapičky) okamžitě mrznou po dopadu na zem nebo na povrch jiných předmětů. Výsledkem je tvorba ledovky.

VítrVítr má dvě hlavní charakteristiky a to směr a rychlost. Směr větru udává převládající směr odkud vane vítr (severozápadní, jižní..). Rychlost větru se udává v m/s. Náraz větru je krátkodobé zvýšení rychlosti větru. Za kriterium pro náraz větru se uznává převýšení průměru o 5 m/s po dobu alespoň 1 sekundy, avšak nejvýše 20 sekund. Nejnižší stanovená hranice je 12 m/s. Změnu směru nebo rychlosti větru lze charakterizovat slovy: měnit, stáčet, zesílí, zeslábne apod.

Vlhkost vzduchu – Tímto termínem meteorologie myslí množství vodní páry ve vzduchu. Základní charakteristikou vlhkosti vzduchu je napětí vodní páry, které vyjadřuje tlak vodní páry ve směsi se suchým vzduchem.

Výstraha - Když ovšem vyjde výstraha, mějte se na pozoru! Je to druhý stupeň varovného signálu, který má za úkol varovat před pravděpodobným výskytem a dalším trváním nebezpečného povětrnostního jevu. To už by mohla být situace vážná.