MeteoVážně

15.3.2007 17:30 | Autor: wjq2

Ptejte se našeho meteorologa vážně i nevážně

Své dotazy na téma počasí zasílejte na adresu meteo@meteopress.cz.

 Zde můžete poslat dotaz přímo na náš e-mail 

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Váš dotaz: prosíme, pište bez diakritiky (háčků a čárek)!

Antispam: Kočka leze dírou, pes

Jak vznikají vlny na hladině?
Na českých vodních hladinách vznikají tzv. nucené vlny, a to účinkem větru. Pohyby oceánských vod vyvolávají hlavně astronomické a atmosférické vlivy, jako přitažlivá síla Měsíce a Slunce (příliv a odliv), zemská rotace, nerovnoměrné ohřívání a odpařování vody (mořské proudy), podmořská zemětřesení nebo sesuvy (tsunami).

Jak vzniká duha a jaké má barvy?
Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová… neboli duha, je přírodní optický úkaz vyvolaný odrazem, lomem nebo rozptylem slunečního či měsíčního svitu v kapičkách deště. Šířka pruhů a počet barev závisí na velikosti vodních kapek. Čím jsou kapky menší, tím je pruh duhy širší.

Jak se vypocitava dlouhodoby teplotni normal. Pro laika by byla asi zajimavejsi prumerna maximalni teplota, aby mel srovnani s aktualnim stavem. Kdyz si vezmu treba lednovy den, muze byt pri zatazene obloze ranni minimum -8 C, denni maximum -2 C. Ale pri jasne obloze treba minimum -14 C a maximum +4 C. Jak se takove dny projevi v dlouhodobem teplotnim normalu? Jan Grym
Základem dlouhodobých průměrů jsou denní průměry. Ty se vypočítají jako průměr ze tří hodnot, a sice teploty v 7, 14 a ve 21h. Z těchto hodnot se počítají dlouhodobé průměry nejčastěji pro 30 nebo 50 let. K Vašemu konkrétnímu dotazu – v obou dnech bude průměrná teplota -5stC, na průměrné denní teplotě se absolutní hodnoty – jak správně říkáte – neprojeví. Neprojeví se tedy ani v dlouhodobém průměru. Od toho slouží maximální denní teploty (resp. minimální denní teploty), které charakterizují den z hlediska extrémů. U nich se však žádné průměry nepočítají.

Dobrý den, co vše si mám představit pod pojmem meteorologie. Děkuji MP Praha
Meteorologie je věda o zemské atmosféře, o jejím složení, vlastnostech, dějích a jevech v ní probíhajících. V současné době se většinou ztotožňuje s fyzikou atmosféry, v širším smyslu zahrnuje též klimatologii, biometeorologii a chemii atmosféry. Na vědecký základ byla meteorologie postavena v 1. polovině 17. století, kdy byly vynalezeny hlavní meteorologické přístroje a začalo postupné měření jednotlivých meteorologických prvků. Meteorolog je odborník s příslušným meteorologickým vzděláním.

Jaký je rozdíl mezi počasím a klimatem? Hana J. Plzeň
Počasí ja stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférických jevů v určitém místě a čase. Zpravidla se počasím rozumí okamžitý stav atmosféry, někdy též změny, nebo průběh, meteorologických prvků a jevů v určitém krátkém časovém intervalu (řádově minuty nebo hodiny). Počasí se charkterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atmosférických srážek. Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, která je nejspodnější vrstvou atmosféry sahající cca do 11 km nad zemský povrch. pro počasí je charakteristická velká prostorová a časová proměnlivost. Při přesném měření meteorologických prvků lze počasí považovat za neopakovatelné, počasí však mohou být podobná a lze je shrnovat do typů počasí. Oproti tomu klima nebo-li podnebí je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního podkladu a lidskými zásahy. Ve starším pojetí je to soubor všech meteorologických prvků, jenž určuje průměrný stav atmosféry v libovolném bodě na zemském povrchu.

Z čeho vychází předpověď počasí? Jan Z. Olomouc
Předpověď počasí je meteorologická předpověď slovně, graficky nebo jinak vyjadřující budoucí stav povětrnostních podmínek. Předpověď počasí vychází z podrobné analýzy termobarického a vlhkostního pole atmosféry a fyzikálního stavu zemského povrchu.
Klasické předpovědi počasí spočívaly především na synoptických předpovědích, v nichž meteorolog na základě svých subjektivních zkušeností a podle jistých empirických pravidel extrapoloval budoucí vývoj atmosférických dějů a počasí. V současné době vychází předpovědi počasí z početních předpovědí, založených na numerické integraci diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku a termodynamiku atmosféry. K doplnění početních předpovědí, dále pak pro jejich upřesňování nebo interpretaci na vlastní projevy počasí se hojně užívá statistických předpovědí. Subjektivní zkušenosti meteorologa spolu s některými empirickými pravidly však stále mají značnou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem a především při interpretaci výsledků početních předpovědí na místní podmínky. Vzhledem k tomu, že jakékoliv předpovědní metody zachycují atmosférické děje pouze v určitém přiblížení, mají předpovědi počasí zpravidla pravděpodobnostní a nikoli striktně deterministický charakter.

Pravidelně sleduji vaši předpověď počasí na MeteoTV. Několikrát jsem tam slyšela pojmy jako jsou například: jasno, skorojasno, polojasno atd. Jaký je mezi těmito pojmy rozdí?
Tyto pojmy vyjadřuje oblačnost stupněm pokrytí oblohy, ale v některých případech se používá i pocento astronomického slunečního svitu. Dle těchto kritérií rozlišujeme:
Jasno 0 – obloha bez oblačnosti (pokrytí oblohy oblačností v osminách) 61 až 100 (astronomický svit v procentech)
Skoro jasno 1 až 2 osminy pokrytí oblohy
Polojasno 3 až 4 osminy pokrytí oblohy, svit 31 až 60
Oblačno 5 až 6 osminy pokrytí oblohy, svit 11 až 30
Skoro zataženo 7 osmin pokrytí oblohy, svit 0 až 10
Zataženo 8 osmin pokrytí oblohy
Kromě těchto názvů se v praxi používají i výrazy jako: většinou (zataženo, oblačno ..), proměnlivá, velká oblačnost apod. Zvlášť v zimě se setkáváme s výrazy jako inverzní (nízká) oblačnost což jsou oblaka podmíněná výškovou inverzí teploty vzduchu.

Je nějaký rozdíl mezi ledovkou a náledím? Pavel Z. Ostrava
Ano. Ledovka je souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem,která se tvoří zmrznutím přechlazených kapiček mrholení nebo kapek deště na předmětech, jejichž teplota je pod 0 st.C. Zatím co náledí je ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká, jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení zmrznou na zemi, nebo jestli voda z roztátého sněhu znovu zmrzne. No a námraza se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků za spolupůsobení sublimace a to při teplotách v rozmezí od -1 do -10 st.C. Mrznoucí déšť (mrholení) – jsou kapky (kapičky), které okamžitě mrznou po dopadu na zem nebo na povrch jiných předmětů. Výsledkem je tvorba ledovky.

Sdílejte článek: FacebookTwitter

REKORDY NA 19. LEDEN

REKORDY NA 19. LEDEN

Na čtvrtek 19. ledna připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

VELMI TEPLÝ NASHVILLE A BOUŘLIVÉ PORTO ALEGRE

VELMI TEPLÝ NASHVILLE A BOUŘLIVÉ PORTO ALEGRE

Teplotní rekord přinášející počasí se konalo v Nashvillu, hlavním městě...

PEC POD SNĚŽKOU PŘEŠLA MEZ 75 CM – PO 4 LETECH

PEC POD SNĚŽKOU PŘEŠLA MEZ 75 CM – PO 4 LETECH

75 cm sněhu a více pamatuje Pec pod Sněžkou naposledy...


VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ Ve čtvrtek bude jasno až polojasno,...

NAPLÁNUJTE SI LÉTO

NAPLÁNUJTE SI LÉTO

1000 divů České republiky je publikace obsahující 1000 tipů, jak...

REKORDY NA 18. LEDEN

REKORDY NA 18. LEDEN

Na středu 18. ledna připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...


REKORDY NA 17. LEDEN

REKORDY NA 17. LEDEN

Na úterý 17. ledna připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

ROZHOVOR: JAD, SIBIŘSKÝ METEOROLOG (1. ČÁST)

ROZHOVOR: JAD, SIBIŘSKÝ METEOROLOG (1. ČÁST)

Jurij Andrejevič Dichtjarenko je členem Ruského hydrometeorologického ústavu (tj. Ruská...

REKORDY NA 16. LEDEN

REKORDY NA 16. LEDEN

Na pondělí 16. ledna připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...